Moc jsem tomu nevěřil, že Jáchym, který mě hodil do stroje, pomůže najít to, co člověk hledá, a mnohdy ani neví sám, co přesně by to mělo být. Takže po několikátém upozornění, že je někde v databázi ta pravá, jsem přestal věřit, že to má smysl a jen odklikával dotazy. A najednou jedna z potenciálních... Požádala o foto, poslala svoje, proběhlo pár mailů, potom setkání... Jsme od sebe vzdáleni sice trochu víc, než jsem si vždycky představoval,ale nikdy by mě nenapadlo, že to může fungovat takhle na dálku. Ale časem se určitě dořeší i tyto praktické věci, protože touha být spolu je silnější než cokoli jiného.
Abych to zkrátil, chci jen poděkovat vaší seznamce a osudové náhodě, která mi (nám) pomohla začít žít zase tak, aby to mělo smysl.
